Ministerstvo zemědělství České republiky, vedené Martinem Šebestyánem, plánuje předložit návrh zákona o předkupním právu vztahujícím se na zemědělské pozemky. Tento návrh vyvolal mezi odborníky a zástupci zemědělské veřejnosti řadu kontroverzí a obav. Kritici zákona tvrdí, že by mohl přinést prospěch pouze velkým zemědělským holdingům, zatímco drobní zemědělci by se ocitli v nevýhodě. Dvě varianty návrhu zákona se nyní diskutují, přičemž jedna z nich by umožnila předkupní právo těm, kteří na pronajatých pozemcích hospodaří, což by mohlo zásadně změnit pravidla trhu s půdou.
Předkupní právo by znamenalo, že vlastník zemědělské půdy by při zamýšleném prodeji musel nejprve nabídnout pozemek tomu, kdo na něm hospodaří. Tento krok by měl zabránit spekulacím s půdou a ochránit drobné zemědělce před překupníky. Pokud by však nájemce nabídku odmítl, mohl by vlastník pozemek prodat někomu jinému. Kritici však varují, že tento návrh by ve skutečnosti mohl usnadnit přístup velkým koncernům k půdě, čímž by došlo k dalšímu zhoršení situace pro menší zemědělce. Podle Evy Vávrové z neziskové organizace Živá půda se ministerstvo snaží vyjednávat pouze s vybranými subjekty, jako je zemědělský svaz a Agrární komora, a ignoruje názory menších subjektů.
Kritika ze strany zemědělců a odborníků
Předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek se zúčastnil jednání o návrhu a vyjádřil obavy z dopadů, které by tento zákon mohl mít na drobné zemědělce. „Zemědělci často kupují půdu od překupníků, kteří ji prodávají za mnohonásobně vyšší ceny. Zákon by měl ochránit ty, kteří na půdě pracují, ale obávám se, že se dostane do rukou velkých firem,“ uvedl Dufek. Prezident Agrární komory Jan Doležal také varoval před negativními důsledky, které by mohly nastat, pokud by návrh prošel. Upozornil na to, že většina zemědělské půdy v České republice je v nájmu, a pokud by novela nabyla účinnosti, mohlo by to vést k dalšímu zhoršení situace pro malé zemědělce, kteří se snaží získat vlastní pozemky.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že cílem návrhu je ochrana zemědělské půdy a zabránění spekulacím. Ministr Šebestyán plánuje předložit finální verzi zákona v září, s tím, že platnost novely by měla začít od začátku roku 2028. Odborníci však varují, že existují i jiné modely předkupního práva, které by mohly lépe chránit zájmy drobných zemědělců. Vojtěch Vomáčka, vedoucí katedry pozemkového práva na Masarykově univerzitě, poukazuje na to, že podobné zákony v jiných evropských zemích, jako jsou Itálie a Slovinsko, mají zcela jiný cíl, totiž ochranu drobných investorů.
Možné právní kroky a budoucnost návrhu
Asociace soukromého zemědělství již avizovala, že pokud návrh projde legislativním procesem, obrátí se na Ústavní soud s cílem jeho zrušení. Kritici zákona se obávají, že jeho přijetí by vedlo k dalšímu poklesu počtu drobných farmářů a k posílení moci velkých koncernů, jako je například Agrofert, který v současnosti hospodaří na 130 tisících hektarech zemědělské půdy v České republice. Mluvčí společnosti Agrofert, Pavel Heřmanský, však uvádí, že zákon ve skutečnosti ochrání menší zemědělce, kteří se v problematice lépe neorientují. Tato tvrzení však vyvolávají další debaty o skutečných dopadech navrhovaného zákona na české zemědělství.