Hongkongské úřady v posledních měsících výrazně zesílily tlak na nezávislé knihkupectví a vydavatele literatury, čímž vyvolaly obavy o svobodu slova a nezávislost kultury v tomto městě. Policie provedla sérii razií, během nichž se zaměřila na knihkupectví, která prodávala literaturu označovanou jako závadnou. Tento krok je součástí širšího úsilí vlády o udržení stability v regionu, které bylo vyhlášeno na základě zákonů o státní bezpečnosti. Tyto opatření jsou vnímána jako útok na kulturu a svobodu vyjadřování, které byly v Hongkongu historicky silné.
Mezi cílené knihkupectví patří i Hunter Bookstore, jehož majitelka Leticia Wong upozornila na to, že úřady ji vyšetřují za prodej knih, jež údajně podněcují nenávist vůči vládním institucím. Mezi těmito knihami se nachází biografie vězněného aktivisty Jimmyho Lai a literární díla jako román George Orwella 1984. Leticia Wong se vyjádřila, že termín „měkký odpor“, který vláda používá k označení jejich činnosti, je pouze nálepkou, kterou úřady vytvářejí pro stigmatizaci nezávislých hlasů v kultuře. Hongkong se tak ocitá v situaci, kdy se nezávislá literatura stává obětí cenzurního tlaku ze strany vládních orgánů.
Historie cenzury a zastrašování
Historie cenzury v Hongkongu se zhoršila po roce 2015, kdy došlo k dramatickým událostem spojeným s únosem zaměstnanců a zakladatelů knihkupectví, které prodávalo literaturu zaměřenou na kritiku čínského komunistického režimu. Kuej Min-chaj, zakladatel Causeway Bay Books, byl unesen z Thajska a donucen k veřejnému doznání. Tento incident vyvolal mezinárodní pobouření a ukázal, jak daleko jsou čínské úřady ochotny zajít v potlačování svobody slova. Kuej Min-chaj si odpykává desetiletý trest v čínském vězení, zatímco jeho kolega pokračuje v odkazu na Tchaj-wanu, kde založil knihkupectví pod stejným názvem. Tento exilový projekt se stává symbolem odporu proti cenzuře a boje za svobodu slova.
Podle hongkongského ministra pro bezpečnost, Chrise Tanga, policie letos provedla razie ve čtyřech nezávislých knihkupectvích a zatkla jedenáct zaměstnanců. Tato razie byla odůvodněna tvrzením, že tyto knihy podněcují nenávist vůči vládě a jejím institucím. Tento přístup k cenzuře vyvolává mezi obyvateli Hongkongu obavy, že se město stává stále více represivním a omezujícím pro vůli lidí, kteří usilují o svobodné vyjadřování a literární svobodu. Situace v Hongkongu je tak stále napjatější, a mnozí lidé se obávají, že nezávislá literatura a kultury, které byly v tomto městě tak dlouho silné, jsou nyní ohroženy.
Mezinárodní reakce a budoucnost nezávislé literatury
Mezinárodní společenství reagovalo na situaci v Hongkongu s rostoucím znepokojením. Organizace na ochranu lidských práv upozorňují na porušování svobody slova a vyzývají k okamžitému zastavení represí vůči nezávislým kulturním iniciativám. Zatímco Hongkong byl historicky považován za místo svobody a otevřenosti, nyní se stále častěji objevují případy cenzury a zastrašování. Nezávislá knihkupectví se ocitají na pokraji existence a mnozí se uchylují k exilu, aby mohli pokračovat ve své práci bez strachu z represí.
Budoucnost nezávislé literatury v Hongkongu tak zůstává nejistá. Mnoho autorů a vydavatelů se snaží najít nové cesty, jak se vyjádřit a šířit své myšlenky, avšak cenzura a obavy z represí je neustále pronásledují. I přesto, že některá knihkupectví a vydavatelství přežila, jejich činnost je silně omezena a mnozí z nich se ocitají pod neustálým dohledem. Hongkongské úřady se tak snaží utlumit jakýkoli projev nesouhlasu a snižují tak prostor pro kulturu a svobodu vyjadřování, které byly kdysi charakteristické pro toto město.