V pátek 6. a v sobotu 7. října 2023 se v České republice uskuteční volby do obecních zastupitelstev a zároveň první kolo senátních voleb. Voliči budou mít možnost rozhodnout o obsazení více než 62 tisíc komunálních křesel, přičemž se o tato místa uchází přibližně 190 tisíc kandidátů. Volební místnosti se otevřou v pátek ve čtrnáct hodin a hlasování potrvá až do 22:00. V sobotu budou moci občané volit od osmi do čtrnácti hodin. Tyto volby mají pro místní samosprávy zásadní význam, protože určují vedení obcí na následující čtyři roky.
Obecní volby jsou tradičně považovány za indikátor spokojenosti občanů s fungováním radnic. Místní uskupení a nestraníci obvykle dominují na vesnicích a v menších městech, zatímco v městech větších se do voleb zapojují parlamentní strany. Volební výsledky tak mohou odrážet postoj veřejnosti k dosavadním krokům vlády, zejména k tématům jako jsou rostoucí ceny pohonných hmot a celková ekonomická situace. Jak naznačují odborníci, výsledky voleb v některých regionech mohou být ovlivněny i nespokojeností s aktuální vládou a jejími politikami.
Účast a výběr kandidátů v obcích
V letošních volbách se zaregistrovalo celkem 190 tisíc kandidátů, což je o přibližně pět tisíc méně než při předchozích obecních volbách v roce 2022. O místní zastupitelstva se bude hlasovat v 6255 obcích, přičemž pouze ve třech obcích nebude voleno z důvodu nedostatku kandidátů. Například v Krchlebech na Rychnovsku se však volební místnost otevře i přesto, že zde neproběhne volba zastupitelstva, ale pouze senátní volby. Zajímavé je, že ve zhruba třetině obcí, tedy v 1842 lokalitách, byla sestavena pouze jedna kandidátní listina, což naznačuje nedostatek konkurence a možná apatii voličů.
Statistiky ukazují, že v šesti procentech obcí je složení zastupitelstva známo již předem, neboť počet kandidátů se shoduje s počtem volených zastupitelů. V dalších devíti stovkách obcí pak počet kandidátů mírně převyšuje počet dostupných míst. Tato situace se častěji objevuje v malých obcích s počtem obyvatel do pěti set, avšak i v některých městech s více než pěti tisíci obyvateli je možné zaznamenat podobné tendence, jako například v Chýni u Prahy.
Očekávané výsledky a politické strany
Pokud jde o politické strany, které se ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech, nejvíce míst tradičně obhajuje KDU-ČSL, následována ODS, Starosty, ANO, SPD a Piráty. V minulých volbách získali lidovci 3252 zastupitelů ze zhruba 62 tisíc, což ukazuje na jejich silnou pozici v komunálních volbách. Občanští demokraté obhajují 2294 křesel, zatímco Starosty čeká obhajoba 1854 míst a ANO 1748 křesel. Hnutí ANO bude navíc obhajovat dvanáct primátorů z celkových 27, což ukazuje na důležitost těchto voleb pro udržení jejich politického vlivu v regionech.
Volby do obecních zastupitelstev a Senátu mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro místní politiku, ale i pro celkovou atmosféru v české společnosti. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci a nespokojenosti s vládními opatřeními se očekává, že se volební účast bude pohybovat na vysoké úrovni. Mnoho občanů totiž vidí v těchto volbách příležitost vyjádřit svůj názor na současnou politiku a její dopady na každodenní život. Je tedy zřejmé, že následující dny budou klíčové pro budoucnost mnoha obcí a měst v České republice.