Podle informací amerických tajných služeb, které byly zveřejněny v deníku The Wall Street Journal, hrozí, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl letos na podzim vyprovokovat některou z členských zemí NATO omezeným útokem. Tato zpráva přichází v době, kdy se Spojené státy a jejich evropské spojenci obávají možné eskalace konfliktu na Ukrajině a jeho dopadů na regionální bezpečnost. Dříve se představitelé ve Washingtonu domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud bude Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Nové analýzy však ukazují, že situace může být jiná a Rusko by mohlo uvažovat o různých formách útoku, včetně kybernetických operací či omezené pozemní invaze.
Vladimir Putin se nachází pod tlakem, aby zajistil nějaké vítězství pro svou armádu, zejména v kontextu rostoucích ztrát na frontě a účinnosti ukrajinských dronů, které způsobují ruské armádě značné škody. Podle zpráv z amerických tajných služeb by ruský útok pravděpodobně cílil na východní křídlo NATO, což by mohlo otestovat závazky Aliance podle článku 5, který se týká kolektivní obrany členských států. Ačkoliv je pravděpodobnost omezeného pozemního vpádu považována za nízkou, s postupem času roste a americké tajné služby nadále monitorují situaci.
Evropská varování a rostoucí napětí
Nové zjištění amerických tajných služeb se shoduje s varováními, která v posledních měsících vydali evropské vojenské a politické autority. Například v červnu varoval náčelník německé armády, generálporučík Christian Freuding, že Rusko by mohlo mít kapacity k útoku na země NATO během následujících tří let. Tento názor sdílí i další evropští činitelé, kteří upozorňují na rostoucí agresivitu Kremlu a jeho touhu po nových vojenských úspěších. Američtí představitelé se domnívají, že pokud by k rozsáhlému hybridnímu útoku nebo omezenému pozemnímu vpádu mělo dojít, mohla by se tato událost odehrát mezi podzimem letošního roku a rokem 2029. Tímto způsobem se zvyšuje úroveň obav z možného konfliktu v regionu.
Situace v Pobaltí a Polsku se stává stále napjatější, zejména s ohledem na nedávné incidenty, které zahrnují útoky pod falešnou vlajkou. Litevský ministr obrany Robert Kaunas nedávno prohlásil, že Kreml a Putin potřebují novou eskalaci, aby zajistili nějaké vítězství, přičemž Pobaltí a Polsko se jeví jako nejbližší cíle. To naznačuje, že Rusko může v nadcházejících měsících usilovat o provokaci, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost v celém regionu. Zpravodajské služby varují, že se Kreml může pokusit využít ukrajinské drony k útokům na kritickou infrastrukturu v těchto zemích, což by mohlo vést k dalšímu vyostření konfliktu.
Incidenty s drony a jejich důsledky
V posledních měsících došlo k nárůstu incidentů s drony a bezpilotními letouny ve všech třech pobaltských státech, což dále zvyšuje napětí v regionu. Ruské řízené střely byly zaznamenány na polském území a v Rumunsku se opakovaně objevily bezpilotní prostředky, které vyvolaly obavy z možných útoků. V jednom z incidentů v Německu došlo k srážce neidentifikovaného dronu s ukrajinským nákladním letadlem na letišti v Lipsku, což vyvolalo další otázky ohledně bezpečnosti leteckého prostoru v Evropě. Tato situace ukazuje, že napětí mezi Ruskem a NATO stále narůstá a že hrozba konfliktu je reálnější než kdy dříve. Prokuratura v Polsku dokonce uvedla, že střela, která dopadla na jejich území, byla vyrobena v Rusku, což potvrzuje obavy o ruskou agresi a její možné důsledky pro regionální stabilitu.